5.kapitola 2/2

14. listopadu 2008 v 22:05 | Noriska |  Hrry Potter a nic není nemožné
Ahojky,
tak jsem sem tu kapitolku konečně dala. I když pozdě a je krátká, tak doufám, že se bude líbit. za ten včerejšek se vám omlouvám, ale bohužel jinak to nešlo. je to krátké, takže limit znáte - 3 komentáře + návrhy.
Zatím...
Noriska



5. kapitola 2/2

Vzpomínáš...

Ron a Hermiona vyšli bok po boku z chodby a zamířili po slabě osvětleném schodišti do haly a odtamtud do knihovny. Usadili se v pohodlných sametových křeslech tmavě zelené barvy a nervózními pohledy se pozorovaly.

"Co mu udělá?" Ohodlala se promluvit Hermiona

"Jak to mám vědět? Mě se nesvěřuje," odsekl Ron podrážděně a hůlkou si přivolal knihu Fámfrpál, aneb triky nejslavnějších brankářů, kterou dostal na minulé Vánoce. Smutně se zadíval na obal a otevřel knížku kousek za prostředkem a začal si tiše číst. Myšlenky mu však ubíhaly jiným směrem. Kniha mu připomínala jeho minulost. Vzpomínal na Vánoce se svou rodinou. Jak všichni seděli u stolu a jedli, později ráno jakrozbalovaly dárky. Vzpomínal na Vánoce v Bradavicích s Harrym a Hermionou. Vše se změnilo a Ron nepochyboval o svém správném rozhodnutí, ale starý život mu přece jen chyběl. Trocha té dětskosti a nezodpovědnosti, která je přes všechna traumata během roku provázela, jako by zmizela. Tady nemohl dělat jen tak. Vše mělo svůj, cíl a svůj následek.
Ron vzpomínal jejich perné začátky, na hledání cesty do sídla, na setkání. Myšlenky mu vířili hlavou jako listí poletující ve větru.Z rozjímání ho vyrušil něčí křik, který se dostal do jeho podvědomí. Zavrtěl hlavou a pohlédl na narušitele jeho klidu. Hermiona stála těsně u jeho křesla a nos měla skoro přitisknutý na ten jeho.

"Ronalde, posloucháš mě vůbec?!" zaječela zrovna v okamžiku, kdy si Ron uvědomil její přítomnost.
"Co to proboha děláš. Chceš mě zabít?" zavrčel na ní naštvaně a zvedl se z křesla zapomínajíc na knihu v klíně. Knížka dopadla s tupou ránou na zem a vyrušila tak dvojici, která se začínala hádat. Oba dva se nechápavě rozhlíželi po zdroji zvuku. Ron si nakonec všiml knihy ležící na zemi a rozhořčeně se pro ni sehnul.

"Tak, doufám že máš co chceš," zasyčel na ni a s prásknutím dveří opustil místnost. Hermiona jen smutně a nechápavě zírala na dveře, než se znovu vydala ke svému oblíbenému křeslu v rohu a otevřela rozečtenou knihu. V místnosti panovalo ticho, přerušované jen zvuk otáčejících se stran knihy a dechu mladé dívky sedící v křesle.
................................................................................................................................................

Ron procházel chodbami, ve kterých ještě nebyl. Ve svém rozrušení zatočil špatně a dostal se do zakázané části sídla, které neznal. Potichu bloudil chodbami a snažil se najít cestu zpět do haly, když narazil na temnou chodbu, ze které vlál chladný vzduch. Zarazil se a nahlédl do ní. Zatuchlina a chlad z ní čišeli, jako by chtěla všechny varovat, aby se od ní drželi dál. Ronova zvědavost byla však natolik veliká, že opatrně vkročil do chodby a snažil se přimět svůj žaludek ke spolupráci a udržet svou snídani tam kde měla být. Jak se dostával dál, pomalu se ochlazovalo až mu drkotaly zuby a kvůli zápachu nemohl jít dál. S povzdechem se tedy otočil a vydal se zpět tajemnou chodbou.

-_-_-_-_-_-_

Čas oběda se nemilosrdně blížil a Ron stále netušil kde je. Snažil se vrátit cestou, kterou předpokládal, že přišel, no zbytečně. Bylo to jako by kroužil v kruhu.Unaveně se posadil v jedné chodbě. Měl již dost věčného hledání cesty. Opřel si hlavu o zeď a ponořil se zpět do vzpomínek. Přesně do dne, který změnil jejich život. Do dne, kdy nalezli sídlo Severuse Snapea.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sue Sue | Web | 14. listopadu 2008 v 22:51 | Reagovat

Ahojky Norisko,

páni, krásná kapitola! :-) Ani jsem nečekala, že se tady ještě dnes něco objeví... Co to Ronovi zase přelítlo přes nos? Chová se skutečně divně. Je mi trochu líto, že v téhle kapitole nebyl rozhovor Harryho a Toma, ale tak snad se ho v příští kapitole už dočkám... :-)

Co s tím má společného Severus? To jsem tedy zvědavá... Mohla by tam být taky zase nějaká akce... Budou taky bojovat proti... komu vlastně? Brumbálovi?

Těším se na novou kapitolu a doufám, že se v ní zase něco vysvětlí. :-)

Měj se...

2 Noriska Noriska | 15. listopadu 2008 v 0:12 | Reagovat

Ahoj Sue,

samozrejme, ze se neco vysvetli, ale ne vse....akci mam naplanovanou ale jeste predtim bude nekolik kapitol...

Zatim

noriska

3 Alexia Alexia | 15. listopadu 2008 v 12:42 | Reagovat

nazdarek

moc pekna poviedka a velmi pekna kapitola tiez je mi trochu luto ze tu nebol rozhover Harryho s Tomom ale aj tak je to pekna kapitolka

4 Pegy Pegy | 16. listopadu 2008 v 22:25 | Reagovat

Super kapitola. Až teď jsem objevila novou kapitolu. Moc se těším na ten rozhovor. Už aby tu byla. :-)

5 Sue Sue | Web | 19. listopadu 2008 v 9:45 | Reagovat

Ahojky Norisko,

vím, že je teprve 19., ale tři komentáře od různých lidí tady už nějakou chvíli máš... Kdy přibude nová kapitola? Prosím... já už se jí nemůžu dočkat. Hlavně toho rozhovoru mezi Harrym a Tomem... :-)

Měj se...

6 Noriska Noriska | 19. listopadu 2008 v 23:11 | Reagovat

Ahoj Sue,

tesi me, ze se tesis na novou kapitolku, bohuzel diky zásahům z  "institucí" zvaných: škola a rodina se nedokáži dostat ke kapitolkám. Nemůžu říct, kdy přesně bude ale do příštího pátku určitě. také nezaručuji, že tam bude rozhovor Toma a harryho. Taktéž budu zavádět pravidelné přidávání, ale více dám do novinek. To je asi vše...

Zatim...

noriska

7 KiVi KiVi | Web | 21. listopadu 2008 v 18:10 | Reagovat

Super vzpomínky :) Těšim se :) Doufám, že to popíšeš dobře a nebudeš to usekávat :) Dáš tam plný rozhovory a tak :)))

8 Sue Sue | Web | 21. listopadu 2008 v 21:41 | Reagovat

Ahojky Norisko,

jo, s těmi "institucemi" to chápu. Až moc dobře. V poslední době mám taky opravdové minimum času oproti tomu, kolik jsem ho mívala dřív... No co, budu si muset počkat... Jejky, já se toho rozhovoru mezi Tomem a Harrym snad nedočkám... :-( I když... jednou se tady bude muset objevit, že? :-D

Velmi se těším, až něco nového přibude. Přeji ti, abys měla zase více času. ;-)

Měj se...

9 Sue Sue | Web | 5. prosince 2008 v 15:15 | Reagovat

Ahojky Norisko,

už je to hodně dlouho, co jsi se naposledy ozvala. Jak se máš? Stále máš tolik práce? Kdy přibude nová kapitola? Prosím... ať je to co nejdřív. Já už se jí nemůžu dočkat. Hlavně toho rozhovoru mezi Harrym a Tomem... :-)

Měj se...

10 Kris Kris | Web | 14. prosince 2008 v 17:53 | Reagovat

Zajímavá povídka, doufím, že co chvíli přibyde pokračováné.

11 Chantal Chantal | Web | 16. prosince 2008 v 10:19 | Reagovat

Ahojky, dnes jsem poprvé narazila na tvé stránky a určitě to není má poslední návštěva:))

povídka má skvělý ráz, snad budeš mít čas přidat další kapitolku co nejdříve

Měj se

Chantal

12 Rikisa Rikisa | Web | 15. února 2009 v 22:44 | Reagovat

Krásná povídka, je originální a opravdu zajímavá, jsem zvědavá co bude dál, jakým směrem se bude vyvíjet děj a také jak Voldemort potrestá Harryho...chudák sotva se probudí a už aby čelil svému rozzuřenému otci. Ale Voldemort mi přišel docela roztomilý, jak se zlobil :D. Těším se na další kapitolku, super.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama